
V DNEŠNÍM ČLÁNKU SE DOZVÍTE:
V minulém díle jsme si přiblížili, jak vypadá každodenní život ovcí na farmě během roku – od jarního bahnění po zimní klid ve stáji. Dnes se podíváme na to, co všechno se s vlnou děje od chvíle, kdy opustí ovčí hřbet. Jak se vlna zpracovává, co všechno ovlivňuje její kvalitu a jaké existují její typy?


Stříhání ovcí: začátek cesty vlny
Stříhání je první a nezbytný krok v procesu zpracování vlny – a zároveň důležitá součást péče o ovce. Provádí se zpravidla jednou až dvakrát ročně, podle plemene a kvality rouna. Ovečky s jemnou vlnou se většinou stříhají jednou ročně, zatímco plemena s hrubší nebo delší srstí podstupují stříž na jaře i na podzim. Pokud by ovce zůstaly bez údržby, jejich vlna by se mohla zamotávat, ztěžknout a bránit růstu nové, kvalitní vrstvy.

Samotný proces probíhá tak, že se ovce usadí do stabilní polohy a pomocí elektrických strojků nebo speciálních nůžek se vlna odstraňuje v co největších celcích. Zkušený střihač zvládne celý úkon rychle a šetrně, aby zvíře netrpělo a výsledné rouno bylo co nejkvalitnější.
Kvalitu vlny ovlivňuje řada faktorů
Od genetických předpokladů konkrétního plemene až po výživu, zdravotní stav, míru stresu, čistotu prostředí a celkovou péči. Dokonce i počasí hraje roli – například dlouhodobě vlhké a blátivé podmínky mohou zhoršit čistotu a strukturu rouna. Jen zdravá a dobře opečovávaná ovce dá jemnou, rovnoměrnou vlnu vhodnou pro další zpracování.
Zpracování vlny: od čištění až k předení

Hned po střiži se vlna hrubě očistí od větších nečistot jako je seno, trus nebo kousky slámy. Poté se roztřídí podle kvality, barvy, jemnosti, délky vlákna či lesku. Nejkvalitnější části jdou na výrobu jemných textilií, zatímco zbytek se může použít třeba na izolace nebo plst.
Vlna se následně pere ručně nebo šetrně v pračce ve vlažné vodě, s pomocí soli či prací sody. Horká voda či nešetrné zacházení by způsobilo znehodnocení vlny. Při praní se odstraňuje také lanolin – přírodní tuk, který chrání srst ovce před vlhkostí. Ten se dále využívá například v přírodní kosmetice nebo pracích prostředcích.


Po usušení se vlna dále zpracovává česáním nebo mykáním – mykání ji zjemní a načechrá, zatímco česání srovná vlákna do směru a zajistí jejich pevnost a lesk.
Následně může přijít na řadu barvení vlny – tradičně se používají přírodní barviva, ale dnes už běžně i šetrná umělá barviva. Vlna se barví až po vyčištění a rozvolnění, aby barva rovnoměrně pronikla do vláken.


Po vyčištění, třídění a česání je ovčí vlna připravena na předení – tedy proces, při kterém se z volných vláken vytváří pevná příze, ze které lze dále tkát nebo plést.
Typy vlny a jejich využití
Ne každá vlna je stejná. Existují různé typy, které se liší jemností, délkou, pružností i tím, na co se hodí.

Merino vlna
Pochází z ovcí merino, které se chovají především v Austrálii, na Novém Zélandu a v Jižní Americe. Vlna je velmi jemná, měkká a nekouše, proto je ideální pro oblečení, které nosíme přímo na těle – trička, spodní prádlo nebo funkční sportovní oblečení. Je prodyšná a výborně reguluje teplotu.
VALAŠSKÁ VLNA
Pochází z tradičního českého plemene Valaška. Tato vlna je hrubší, robustní a má výraznou strukturu. Skvěle se hodí pro plstění, výrobu koberců, dek nebo izolačních výplní. Díky své pevnosti a odolnosti se využívá i v řemeslné výrobě.
VELBLOUDÍ VLNA
Sice není ovčí, ale často se zpracovává podobně. Je mimořádně měkká, hřejivá a má přirozený odstín do hněda. Využívá se především na zimní bačkory, vesty nebo deky.
ALPAKA A KAŠMÍR
I když nejde o ovčí vlnu, často se do ovčích vláken přimíchávají. Alpaka pochází z jihoamerických lam a kašmír z koz pasoucích se v Mongolsku či Himálaji. Obě jsou velmi jemné, hřejivé a často se zpracovávají do luxusních svetrů, šál nebo čepic.



Vlna není jen přírodní materiál – je to funkční zázrak. V dalším díle Příběhu vlny se podíváme na to, jaké benefity ovčí vlna přináší. Dozvíte se, jak vlna reguluje teplotu, co znamená „samočistící schopnost“ a proč je vlna ideální volbou nejen do hor, ale i do města.